Letošního ročníku se zúčastnilo velké množství lodí a lidí, mezi nimi i Michal, Radek, Martin a já. Po počátečních zmatcích typu „kde mám loď", „kde mám pádlo", „kde mám kamaráda“ a výkladu trati jsme pustili lodě na vodu a vyrazili. První část jsou pěkné meandry Botiče a zde jsem také pochopil, že nejde jen o akci recesistickou, nýbrž také vodáckou. Došlo mi to poté, co jsme v zatáčce najeli na pařez a převrátili se.

Cestou nás potkalo několik menších jízků, které jsme snadno zvládli. Pověstný jez Marcela (3,2 metru) jsme raději přenesli a jeli dál. Projeli jsme Hostivař, Záběhlice, podpluli jsme pod Jižní spojkou a zajeli do prvního tunelu. Ve druhém tunelu jsem začal fotit, což se mi vymstilo poté, co potok nabral spád a nestačil jsem foťák včas uklidit. Na následujícím jezu jsme se potopili a pak už jen zachraňovali mokré věci... Jestli foťák přežil, ještě nevím :-(

Vpluli jsme do Michle, do Nuslí a do parku Grébovka. Tam nás čekal ještě jeden jez - 1,2 stupně, který jsme raději jeli bez háčků. Za odměnu nás tam čekaly ženy, přítelkyně a děti. V posledních minutách jsme projeli Nusle, a za parkem Folimanka jsme zapluli do 750 metrů dlouhého tunelu, který končil až ve Vltavě pod Železničním mostem.

Celkem jsme jeli asi 3 hodiny, Botič má podle kilometráže 13,65 km. Během cesty je pět tunelů a 12 jezů (či stupňů).

Akce končila u soutoku Botiče s Vltavou, nicméně já s Martinem jsme ještě museli dopádlovat na Císařskou louku vrátit loď. Ale byla to podařená akcička!

Kapitoly